.
Vyberte stránku
Dopad nízké sebehodnoty na příjem

Dopad nízké sebehodnoty na příjem

Při své práci s klientkami (u mužů to tak nebylo) jsem opakovaně prožívala tento scénář

  1. Přišla poptávka na zřízení nebo úpravu webu, protože dotyčná nerozumí technickým věcem.
  2. Velmi rychle se ukázalo, že nemá zvládnutý marketing a vůbec prezentaci své práce.
  3. A ještě rychleji jsme došly k tomu, že problém je mnohem hlubší, že se jedná o problém s mentálním nastavením.

 

Jak mentální nastavení ovlivňuje vaše podnikání?

 

Absolutně. Žádná z mých klientek neměla problém s odbornou částí své práce (měly kvalifikaci, praxi), ani s kvalitou svých výrobků. Trochu pokulhávaly všeobecné obchodní a podnikatelské dovednosti (ale to se dá velice lehce dohnat). Skutečný problém ležel ve velice nízkém hodnocení vlastní práce.

 

Jak souvisí sebehodnota s webdesignem a marketingem?

 

Také absolutně. Na web musíte něco napsat. Propagovat musíte něco nějakým způsobem. Velice rychle mi došlo, že dělat web či marketingovou strategii pro ženu s nízkou sebehodnotou je ztráta času a peněz (jejích – já zaplaceno vždycky dostanu).

 

Jak poznáte, že podhodnocujete svou práci?

 

  1. Máte tak nízkou cenu, aby si vaše služby mohl dovolit opravdu každý.
  2. Neprezentujete svou práci, protože jí nevěříte.
  3. Věříte, že se ve vašem oboru nedá zbohatnout.
  4. Čekáte, než zhubnete, abyste se mohly pustit do podnikání.
  5. Studujete další vysokou školu (když ta předchozí k ničemu není).
  6. Kupujete si stále další a další video kurzy a e-booky (které nestíháte číst).
  7. Již roky si v duchu hýčkáte svůj plán, ale nezvládáte nic realizovat.
  8. Máte stále stejný (nízký) příjem.
  9. Máte problematické klienty a bojíte se jich zbavit.
  10. I když opravdu makáte, vyděláte si stěží na základní potřeby.
  11. Často děláte něco zdarma.
  12. Opakovaně se dostáváte do situací, které jsou pro vás nevýhodné (a často to dokonce sami navrhnete).
  13. Klienti vám pozdě platí.
  14. Do svého byznysu neinvestujete (protože nemáte co).
  15. Nemáte dovolené (protože nemáte za co, a vaši klienti to bez vás nezvládnou).
  16. Své faktury posíláte s velkým časovým odstupem (je vám nepříjemné říkat si o peníze).
  17. Část své práce vůbec neúčtujete a připadá vám to samozřejmé (e-maily, účtování, převzetí zakázky, telefonáty, chození na poštu…).
  18. Štvou vás požadavky klientů (protože víte, že za práci nedostanete pořádně zaplaceno).
  19. Štve vás konkurence (protože za horší službu nebo výrobek žádá více peněz – a dostává je).
  20. Máte místo profilové fotky na sociálních sítích kytičku nebo své dítě?

atd. atd.

 

Že skoro všechny body? Co s tím?

 

Dobrý začátek je uvědomit si, že máte (máme) problém. Pokud vás téma zaujalo a přijde vám užitečné, můžete dál sledovat můj blog (protože já to rozhodně budu řešit a budu o celé problematice dál informovat). A kdo mě zná, ví, že řešení bude praktické a konkrétní.

 

Co kurzy na zvýšení sebehodnoty?

 

Jste-li průměrná žena středního věku, zřejmě jste již absolvovala nějaký ten sebe rozvojový kurz na zvýšení sebevědomí a sebehodnoty. A pravděpodobně vám to příjmy nezvýšilo. Podobné kurzy jsou určitě prima a přínosné, ale pokud nenásledují naprosto praktické kroky v realitě, výsledkem bude spíš odpočaté tělo a mysl, než peníze na vašem účtě.

 

Zkuste myslet jako podnikatelky

Zkuste myslet jako podnikatelky

Když žena podniká, většinou se představuje a také se tak vnímá: „Jsem masérka, jsem fyzioterapeutka, jsem webdesignérka, jsem účetní…“. Takže to vypadá, že náplní jejich práce je masírovat, uzdravovat, dělat weby nebo vést účetnictví…

 

Chyba v Matrixu

 

Jste podnikatelky, majitelky firem na masáže, fyzioterapii, webdesign či účetnictví. Vaším primárním úkolem je zajisti, aby vaše firma měla dostatek zakázek (což mimochodem dělá marketing). Tento drobný rozdíl ve vnímání věci může udělat rozdíl mezi fungující a krachující firmou.

 

O podnikání a strachu

O podnikání a strachu

Kdy jste se naposledy bály? A čeho? Tmy? Cizího člověka v setmělé ulici? Výsledku testů u doktora?

 

Strach je běžnou součástí podnikání

 

Když jsem začala s konzultacemi, měla jsem představu, že se budeme hodně pohybovat v číslech – plánování nákladů, příjmů, možná rizika, implementace takových těch běžných marketingových údajů, jako kolik procent lidí reaguje na viděnou reklamu nebo kolik procent se pravděpodobně odhlásí z odběru newsletteru. Tak toto jsme zatím neřešily ani jednou. Ale konzultačním evergreenem se stalo slovo STRACH.

 

Čeho se podnikatelky nejvíce bojí?

 

  1. zvýšení ceny – mají strach, že přijdou o zákazníky a nikdo další již nepříjde
  2. posílání newsletterů – nechtějí obtěžovat
  3. užívání sociálních sítí – bojí se ztráty soukromí a opět nechtějí obtěžovat
  4. zviditelnění se – publikace vlastní fotky, vlastních názorů – člověk se tím veřejně obnažuje
  5. vlastní neschopnosti – jak moc dobře je dost? kde je hranice mezi „amatérský pokus“ a „kvalitní práce“?
  6. konkurence – co když jsou lepší, schopnější, zajištěnější
  7. úřadů – řada záležitostí je naprosto nesrozumitelná (zkuste si třeba zřídit provozovnu)
  8. úspěchu – co když vydělám víc než manžel?
  9. spolupráce – co když mi zaměstnanci ukradnou know how a založí si vlastní firmu?

 

Strach je normální

 

Můžu vás ujistit, že ataky strachu jsou normální. Zažíváme to všechny (nevím, co pánové, ale to se asi nikdy ve skutečnosti nedozvíme). Strach neříká, že to nemáte dělat. Jen že vstupujete na neznáme území. Strach není neprostupná zeď, jen taková varující kontrolka. Určitě vás to nemá zastavit, jen upozornit – abyste danému problému věnovaly pozornost, vše si promyslely, propočítaly…

 

Jak se strachem pracovat?

 

Je dobré si strach přiznat, pojmenovat a opravdu tomu věnovat pozornost. Napište si, čeho přesně se bojíte. A potom daný problém rozeberte. Dejte tomu čas. Musíte oddělit, co je ve vaší hlavě a co může být skutečné nebezpečí. Napište si několik možných scénářů – co se může stát? Jaká je nejlepší, průměrná a nejhorší budoucnost? Já mám analytické myšlení, takže při podobné situaci používám čísla.

 

  1. chci odmítnout klienta
  2. již jen to pomyšlení spustí smršť strachu v mé hlavě – co když se naštve? Co když další objednávka nepřijde? Co kdyby mi mohla přivést jiné dobré klienty? Fuj. Jen jak to píšu, tak se mi stáhl žaludek.
  3. a teď práce s realitou – naštvu někoho? Nu – je to dospělý člověk, zřejmě se již naučil zpracovávat odmítnutí. Když napíšu dopis slušně, případně jej odkážu na nějakého specialistu, který mu pomůže lépe, toto riziko se významně sníží. Další objednávky – to je asi stejné, jako strach, že nevyjde slunce. Pracuji v marketingu, získávání dalších zakázek je má specializace. Takže zbytečná panika. Odříznutí nové klientely – opět nesmysl. Stejně jako není nijak žhavé, že spokojený klient přivádí další zákazníky, stejně nebude žhavý jejich odklon. No a tak dál…
  4. A řešení – pokud odmítnu tuto zakázku, připravím se asi o 10 000 Kč, ale také hromadu starostí. Takže – co můžu udělat, abych získala zakázku za 10 000 Kč? Nu třeba si najít dvě příjemné a milé klientky, kterým udělám jednoduchý web. Časově to vyjde na stejně, míra osobní spokojenosti a radosti nesrovnatelně vyšší.

 

Takže konkrétně tento strach byl čistě v mé hlavě, promyslela jsem to, riziko je minimální, udělám to.

 

Co když je strach oprávněný?

 

I to je samozřejmě možné. Ne všechno, co vás napadne, by se mělo realizovat. Dobrý příklad je například „zakoupení domečku na hypotéku, jeho opravení a poskytování ubytování v soukromí“. Než uděláte takto velký krok, počítejte. Znovu a znovu. Kdy to reálně může začít vydělávat? Kolik budete potřebovat na opravu a zařízení (na základě vlastních zkušeností doporučuji zdvojnásobit odhad), nakolik bude domek během roku vytížený? Opravdu se chcete na dalších 30 let zavázat ke službě ostatním? Ono být k dispozici, být milá a přátelská, každý týden naběhnout a celý domek uklidit. Řešit různě poničené věci…

 

Jak odlišit strach oprávněný a zbytečný?

 

Buď si udělejte skutečně pečlivý rozbor nebo najděte někoho neutrálního, s kým to proberete. Někoho, kdo do vás nebude projektovat své vlastní strachy a omezení (toto obvykle dělají maminky) a zároveň vám řekne, co si doopravdy myslí.

 

 

 

 

Byznys je jako miminko

Byznys je jako miminko

Co dneska napíšu vypadá jako naprosto triviálnost. Něco, co je přece tááááák jasné. Že to přeci nemůže nikoho překvapit. Ale v praxi – jsou všichni v šoku.

 

Byznys je jako miminko

 

Představte si právě narozené děťátko, Takový ten malý schoulený mžourající uzlíček. Máte z toho radost, vkládáte do něj velké naděje a sny. Ale neočekáváte žádný výkon. Prostě víte, že se teď musíte spoustu let starat, pečovat a investovat. A teprve potom začne být človíček užitečný.

 

A ještě jeden příklad – strom. Nikdo příčetný neočekává úrodu od mladého stromku. Zasadím, pečuji, čekám. Dlouho. Bude úroda, stín, vláha. Za několik let.

 

Jenomže když začnete podnikat, obvykle potřebujete, aby vás vaše práce živila co nejdříve. Ve skutečnosti může trvat i několik let, než se práci dostatečně dokonale naučíte, než získáte nezbytné podnikatelské dovednosti, než si vybudujete dobré jméno. Jenomže i v prvních letech podnikání musíte jíst, bydlet, investovat, platit pojištění…

 

Co s tím? Doporučuji začít podnikat na částečný úvazek. Pěkně pomalu a v klidu, ale s naprosto jasnou vizí a plánem do budoucna. Můžete kombinovat podnikání a rodičovskou dovolenou; podnikání a zaměstnanecký poměr; podnikání a MLM; podnikání a studium.

 

Buďte k sobě a svým snům laskavé. Dopřejte sobě i svému podnikání čas k zesílení a růstu, teprve potom se budete moci těšit z bohaté úrody.

Naučte se v byznysu nastavovat a milovat své hranice

Naučte se v byznysu nastavovat a milovat své hranice

A nemyslím hranice ve smyslu limitů (ty samozřejmě stále posunujeme), ale hranice jako vymezení se vůči ostatním. Pokud podnikáte, je to pro vás TA dovednost, která může rozhodovat, zda budete svůj byznys milovat nebo nenávidět (a je úplně jedno, co je podstatou vašeho podnikání).

 

Jak poznáte špatně nastavené hranice

 

Tak schválně – očekávají vaši klienti, že budete odpovídat na e-maily o víkendech nebo v noci? Volají vám v neděli dopoledne? Přicházejí pozdě na schůzky? Musíte urgovat potřebné podklady? Platí po termínu? Znovu a znovu předěláváte danou práci, i když je jasné, že klient dané problematice absolutně nerozumí a jeho požadavky jsou na škodu? Chtějí zákazníci poštovné zdarma nebo nepřebírají dobírky? Předpokládají, že pracujete zdarma?

 

Jestli vás ***ou vaši klienti, je to vaše chyba

 

Jako u všeho ostatního, je dobré přiznat si svou zodpovědnost. Je jasné, že nemůžete vychovávat zbytek republiky. Ale určitě si můžete vybrat, pro koho budete pracovat a za jakých podmínek.

 

Jak nastavit hranice

 

  1. úpravou ceny – tedy jejím zvýšením. Je-li vaše cena příliš nízká, budete přitahovat nízkopříjmovou část obyvatelstva, které nerespektuje svůj čas a nebude ani ten váš.
  2. VIP cenou – sepište si, jaké chování vás obtěžuje, a zkuste vyčíslit částku, za kterou byste si již takto obtěžovat nechala a přišlo by vám to jako dobrý obchod. Pokud za žádnou cenu nechcete zvedat klientům telefon v neděli, nastavte tuto cenu do absurdní výše, kterou nikdo nezaplatí (možná budete překvapené, jakou hodnotu má pro lidi vaše práce).
  3. cílovou skupinou – jedním z marketingových kroků je popsání ideálních klientů. Když si to napíšete a budete mít na paměti (ještě lépe před očima), nestane se vám, že přijmete zakázku od člověka, se kterým nechcete mít nic společného a vlastně mu ani pořádně neumíte pomoct. Nebo prostě nechcete (ano, i to je dostatečný důvod).
  4. obchodními podmínkami – váš byznys, vaše pravidla. Opravdu není nutné sloužit všem.
  5. pravidelnou revizí klientů – udělejte si pravidelně čas na zhodnocení přínosu klientů pro váš byznys. Mně opět skvěle posloužil Excel, ale klidně si vezměte pastelky a namalujte obraz. Dokud jsem to neudělala, nějak mi unikalo, že jeden z mých klientů má nízkou hodinovou sazbu (známý) a zároveň mi bere nejvíce energie. Můžete hádat, co jsem udělala pak 🙂
  6. designem webu – web je mocný nástroj. Jednak na něm budete mít Ceník a Obchodní podmínky. Zároveň jasně komunikujete výběrem barev, fontem, stylem psaní, fotkami. Tady platí, že podobné přitahuje podobné. Jste-li něžná pomáhající a otevřená duše, udělejte si web tak, aby odradil násilníky, alkoholiky a magory (klidně růžový, se zdobným fontem a jednorožci); jestli chcete své dny trávit na poradách v korporacích, zvolte střízlivý styl, vyfoťte se v kostýmku, vyberte reference od korporací.

 

Hranice v soukromém životě

 

Ano, i tady potřebujete umět nastavovat hranice. Vymezit si svůj prostor vůči těm nejbližším je obvykle mnohem složitější. Pokud podnikáte (a nedej bože z domova a po mateřské), jednou z výzev je vysvětlení partnerovi, že už nejste na mateřské, dokonce ani žena v domácnosti, a že podnikání není koníček, kterému se můžete věnovat v době, kdy vyřešíte vše ostatní. Pokud se vám toto povedlo, napište mi prosím postup.