Karta SMRT v autentické podnikatelské cestě.
V minulých kartách jsem prošla kolapsem původního podnikání a velkou revizí toho, co ve skutečnosti funguje a co z toho, co umím, je i nadále platné. Racionálním a logickým kolapsem. Pohoda, s tím umím zacházet. Prostě vznikl trochu složitější nový projekt.
A pak přišla SMRT.
A zcela se rozpadlo původní „stačí to TROCHU UPRAVIT“. Protože ve skutečnosti bylo potřeba přiznat si mnohem nepříjemnější věc: jedna profesní etapa prostě skončila.
Ne celé moje podnikání. Ne všechny moje příjmy. Ne všechno, co umím. Ale identita vcelku úspěšné byznys mentorky ve své původní podobě.
A to je překvapivě těžké.
Protože když si naplno připustím, že tahle identita končí, objeví se okamžitě další otázky: Tak co zbylo? Co jsem vlastně já? A z čeho budeme žít? Pokud jste v podobné situaci, asi si umíte představit, že mozek v této fázi umí jít do totálního hysteráku. A to i v případě, že příjmy sice poklesly, ale objektivně jsou pořád velmi dobré.
Odtruchlit starou profesní identitu
A teprve před pár dny mi došlo ještě něco dalšího. Tu původní profesní identitu budu muset opravdu odtruchlit. Byla to krásná a požehnaná fáze v mnoha ohledech, ale emoční lpění na její původní podobě mě neskutečně vysávalo.
A možná je právě tohle Smrt. Ne katastrofa. Ale okamžik, kdy přestanu resuscitovat něco, co už svůj život dokončilo.
Máte podobnou zkušenost? Kdy to vypadá, že jste se s něčím už dávno smířily, přijaly to, zpracovaly, analyzovaly a racionálně vyřešily (pokud fungujete jako já), ale emoční a energetické vazby jsou stále silné?
Když vaše současná energie živí zombie představu minulého sebeobrazu?


